Mám za sebou letní nepohodu s břichem jak balón, úspěšně odrozeného dalšího sviště a nekonečné první dva měsíce prokojené skrz na skrz. Nastal čas se konečně rozepsat o posledních měsících v dobrém i ve zlém. Začínám cítit, že už jsem schopná opět tvořit celé věty rozvité, ale nemohu slíbit, že to bude dávat úplně hlavu a patu.
Už je to víc než dva roky, co jsem vyřazena z běžného života smrtelníků a další minimálně tři roky jsou ještě stále přede mnou. Světlo na konci tunelu se posunulo ještě hodně daleko a já v záchvatu těhotenského šílenství zpytuji vlastní zdravý úsudek, jak jsem si mohla něco tak drastického udělat při vší té sebelásce, kterou trpím k vlastnímu...
Já vím, já vím, zase jsem se dlouho nerozepsala o životě brněnských matek. Nicméně mám pro to dost pádný argument. Před Vánoci jsem chytila takovýho neodbytnýho vira, kterýho se mi podaří zbavit až v srpnu. Bohužel první těhotenství vás na žádné další nepřipraví, protože je to asi tak individuální jako děti samy. Stručně řečeno jsem si neužila...
Po delší odmlce se tu opět hlásí o slovo matka dítka svébytného. Snažila jsem se přesvědčit sama sebe (marně), že se opravdu prokoušu matikou natolik, aby mi nechali ten opojný pocit, že něco studuji, ač realita se tomuto výrazu už ani vzdáleně nepodobala. Žel nevyšlo to a já musím přiznat, že po té co Viki od léta úplně změnil svou...
Z nenadálého krutého počasí se vám hlásí matka roku. Oslavili jsme jakž takž úspěšný první rok a půl společných nepokojů na domácí frontě a obávám se dalších dní. Z miminka je už dávno pěkný ďábel, který svými vychytralými vtípky přivádí mou existenci až na samou hranici mentální odpovědnosti. Konec léta odnesl zbytky posilujících paprsků a...
Je tu první školní den, turisté jsou pryč a všichni osadníci zpět. Opálení, plní dojmů a zážitků z cest, aby zase mohli zasednout za volant svých automobilů a zpříjemnit si cestu do práce nadávkami a procítěnou gestikulací na protijedoucí vozy. Ano, v Brně opět nestihli všechny překážkové letní dráhy zavčasu zprovoznit. Nicméně my jsme se po létě...
Už několikrát jsem si sedala k počítači, abych zvěčnila události posledních dní, ale nikdy jsem nestihla ani dosednout. U nás se pořád něco děje. Já vím, trošku jsem to tu zanedbávala, ale jsem zpět a plná dojmů a zážitků z naší povedené rodinky.
.JPG)
Dnes trochu z jiného soudku. Nějakou chvíli už peču doma kváskový chleba, většinou se podaří, ale především mi dělá radost. Pěstování kvásku a pečení chleba je bohulibá činnost, která zažene kde jaké chmury a provoní dům. Občas mám dotaz na recept a tak se tu s vámi podělím o své skromné zkušenosti.
Bezpečně plnohodnotná a bezmezná láska k malému uzlíčku radosti přichází většinou s prvním úsměvem a končí s první problitou nocí. Viktorovi byl rok a měsíc a z neochvějně nejhodnějšího spícího a čistě ležícího miminka je ďáblík v capáčkách. Přichází období vzdoru a další vlna matky v depresi...
Už to bude pár měsíců, kdy naše nemluvně není tak úplně nemluvnětem. Z mimina je batole a z kojence žrout ukecaný. Vývoj nezastavíš a umrňat to platí dvojnásob. Než jsem se stihla vyrovnat s tím, že už nepije jen mléko, ale rád by i nějakou dobrotu na lžičce, už má šest zubů, loudí od každého kus žvance, a když mu...